Budova na adrese Husova 9 (č. p. 242) na Starém Městě v Praze, známá historicky jako Jesuitský dvůr, má v dějinách českého zednářství zcela mimořádné postavení. Od podzimu roku 1923 se v ní totiž nacházela místnost prvního společného chrámu československých zednářských lóží, zasvěceného památce Jana Amose Komenského.
Chrám J. A. Komenského a vznik Národní veliké lóže Československé
Národní veliká lóže Československá vznikla 25. února 1923 v budově České banky na Vodičkově ulici. Skutečným duchovním počátkem její činnosti ale byla slavnost 27. října 1923, kdy bylo v již vysvěceném chrámu lóže J. A. Komenský v domě Husova 9 slavnostně „vneseno světlo“. Obřadu se zúčastnilo 72 bratří, mezi nimi malíř Alfons Mucha, spisovatel a divadelník Jaroslav Kvapil, lékař Ladislav Syllaba, novinář František Sís a fyziolog Karel Weigner.
Dům se tak na několik let stal společným duchovním centrem více pražských lóží a symbolickým srdcem obnoveného českého zednářství v nově vzniklé republice.
Alfons Mucha a dům Husova 9
S tímto místem je neodmyslitelně spjat malíř Alfons Mucha, který patřil k nejaktivnějším zakladatelům zednářských struktur v nově vzniklé ČSR. Do zednářské lóže byl poprvé přijat už 25. ledna 1898 v Paříži, kam ho roku 1917 do myšlenek svobodného zednářství zasvětil spolu s M. R. Štefánikem. Po vzniku Československa se stal jednou z jeho nejaktivnějších postav, 28. května 1922 byl při ustavující schůzi Nejvyšší rady pro Československo jmenován Nejjasnějším Svrchovaným Komandérem, nejvyšší hodností skotského ritu u nás. Později dosáhl 33. stupně, nejvyššího možného zasvěcení.
- Finanční a intelektuální podpora: Mucha fungování chrámu v Husově ulici sám štědře dotoval.
- Tvorba rituálů a názvosloví: přeložil z francouzštiny rituál tzv. „vnosu světla“ a vytvořil základy českého zednářského názvosloví a stanov.
- Autorský design: přímo pro potřeby lóží navrhl zednářské odznaky, diplomy, úřední razítka, hlavičkové papíry i klenoty (šperky) jednotlivých stupňů.
- Literární dílo: u příležitosti 333. výročí narození J. A. Komenského, duchovního zakladatele české lóže, napsal a vydal knihu Svobodné zednářství.
Přesun do Dittrichovy ulice
V roce 1929 se chrám přestěhoval z Husovy 9 do nově postavené funkcionalistické budovy v Dittrichově ulici č. 9 (architekt Karel Lupíšek, dokončena 1928, původně pro Penzijní ústav zaměstnanců nemocenských pojišťoven). I tam Mucha pokračoval ve své tvorbě pro lóži, mimo jiné namaloval pro nový chrám tempero Poslední dílo (1929), umístěné na památníku zesnulých bratří. Roku 1931 lóže darovala sbírku klenotů, z velké části Muchova návrhu, Spojené veliké lóži Anglie.
Konec první republiky a Muchova smrt
V březnu 1939, hned po obsazení zbytku Československa, patřil Mucha mezi první zatčené a vyslýchané gestapem, a to právě kvůli svému zednářství (v nacistickém Německu zakázanému) i kvůli svému výraznému českému vlastenectví. Několikadenní výslechy podlomily jeho zdraví natolik, že krátce po propuštění, 14. července 1939, zemřel doma v Bubenči na zápal plic.
Českoslovenští zednáři sami rozhodli o dobrovolném přerušení činnosti 14. října 1938 po Mnichovské dohodě, formální rozpuštění pak proběhlo 27. října 1938, symbolicky přesně na den pět let od slavnosti v Husově ulici.
Zánik, komunistická éra a obnovení po roce 1989
Po válce se zednáři pokusili o obnovu, valné shromáždění proběhlo 26. října 1947, ale po komunistickém převratu byla činnost opět násilně umlčena a formálně zanikla 31. srpna 1951. Obnovy se dočkala až po sametové revoluci: slavnostní akt se konal 17. listopadu 1990 v Martinickém paláci v Praze za účasti 104 bratří ze 13 zemí. V roce 1993 se organizace po rozdělení Československa přejmenovala na Velikou lóži České republiky.
Na dům Husova 9 dnes připomíná jeho výjimečnou roli v historii českého zednářství pamětní deska.
Zdroje: 100vlcr.cz, vlcr.cz, prague.eu (Po stopách A. Muchy), Wikimedia Commons.